Brno
18.11.2015 19:13
Jana PletkovaADRA brigáda 2015 v Brně - reflexe účastníků
Kateřina Justrová
Když v hospicu vidíte, jak se asi roční vnouček sklání nad svou umírající babičkou, uvědomíte si, jak je život krátký a pomíjivý, jak je důležité, jak a s kým ho strávíme, jak důležité jsou vztahy, to, že někam patříme. Takový život si pak chcete o to víc užít, chcete se radovat a pomáhat lidem ho prožít radostně a plnohodnotně. Obraz dítěte, které má život před sebou, takového malého a čistého nepopsaného lístečku,a babičky na posteli, popsané mnoha vráskami a kaňkami na tlustém sešitu vzpomínek, která zemře možná za pár hodin či dní, to vše ve mě zůstane opravdu dlouho.
Ještě snad posledních pár řádků a postřehů.. Měla jsem tu přednost, že jsem mohla v hospicu chodit za paní F. Starou dámou s náušnicemi a bílými vlasy, s kterými si na projížďce vítr jen tak pohrával. Člověk ani neví, co si má s cizím člověkem povídat. Někdy netušíte, jestli vás vnímá. Ale ano, vnímá. Každý další den byl úsměv paní F. širší a i jejích slovíček přibývalo. Bylo pro mě opravdu velkou zkušeností s ní trávit čas. Poslední den návštěvy už ke mě paní F. natáhla ruku, pevně stiskla tu moji, usmála se a řekla: "Kde jste byla? Pojedeme už na špacír?" :-) Stačilo málo a její stav se zlepšoval, dokonce začala znovu chodit v chodítku. Při loučení mi tiskla ruku a děkovala: "... a kdybyste někdy měla čas, přijďte zase." A já jsem slíbila, že když to půjde, přijdu. Jen nevím, jestli tam bude ještě moje milá paní F. Snad se jednou setkáme a půjdeme na procházku vedle sebe a bez vozíku. Třeba budeme mít šedivé vlasy obě, třeba budeme mít obě vlasy krásně zlaté, kdo ví... :-)
Jsem vděčná, že jsem mohla takto nahlédnout do života opravdu starých lidí. Nejspíš se s nimi už nesetkám, přesto mi změnili pohled na stáří a vnímám důležitost úcty k lidem, kteří už se možná bez cizí pomoci ani nenají.
V MOÚ na Žlutém kopci jsou pro mě okamžiky silné zase jinak. Raději tam chodím zpívat, než na kontroly, to je jasné. Někdy mě napadá, že to, jak probíhala moje nemoc a vyléčení, mi má cosi napovědět. Můžu lidem dodávat radost a naději, aby se nevzdávali. Zpívat s nimi je někdy lepší, než koncert. Často jsou to lidé s bolestmi, po operaci, chemoterapii či ozařování.. Můžou mít jizvy na břichu, ale především na srdci. Člověk je plný strachu. Nemá chuť si zpívat. A přesto se ke mě tak rádi přidají. Společně vždy vytvoříme jedinečnou atmosféru, povídáme a zpíváme si, jak jen každý může. Ať je to Když jsem šel z Hradišťa, Vínečko bílé nebo Amazing grace... Děkuji Bohu, že mě uzdravil a prosím Ho i za ty ostatní. A všem vzkazuji, nepřestaňte si zpívat. :-)
Děkuji, že jsem mohla být součástí. Byl to pro mě silný, ač náročný týden. Člověk si znovu uvědomí, že má být za co vděčný a ta vděčnost, že by měla být vidět. Je krásné vidět úsměvy na tvářích lidí, kteří mají daleko větší starosti než my. Po dlouhé době jsem byla na akci s mladými lidmi z různých koutů země. Myslím, že jsme vytvořili skvělý tým, který za sebou nechal kus dobře a poctivě odvedené práce a k tomu jako důležitý bonus příjemnou atmosféru plnou radosti ze spolupráce a pomoci potřebným.
Adam Vojtíšek
Ať jsi student nebo máš svou práci rád, každý máme co lidem dát. Pro co žít když ne pro okamžik radosti a naplnění, které najdeš, když budeš dávat, nejen brát. Když uvidíš sebe v zrcadle svých skutků. Přijeď i ty poznat, kolik lásky umíš lidem dát, prací nebo slovem se s lidmi smát.
Matěj Pisarčík
Som veľmi rád, že som mohol stráviť ten týždeň s vami v Brně. Som vďačný, že som mohol spoznať tak skvelých ľudí a nájsť nových priateľov.
Bol to veľmi príjemne strávený a naplňujúci čas. Teší ma, že som mohol priložiť svojou troškou ruku k dielu. Dúfam, že sme mohli ľuďom, kde sme pomáhali, priniesť radosť a pomôcť, čo si myslím že sa aj stalo podľa ich odoziev, ktoré sme dostávali každý deň. Bolo to veľmi obohacujúce, pretože kto dáva, je vlastne sám obohacovaný.
Je to skvelá práca ktorú už po niekoľkí krát pomocou Adra brigády organizujete. Dúfam že budúci rok budem môcť prísť znovu.
Takto strávený čas svojho voľna odporúčam každému, kto je ochotný pomáhať kde je to potrebné. Samozrejme nebude ľutovať a požehnanie, ktoré obdrží, myslím že ďaleko presiahne to, ktoré priniesol.
Veronika Justrová
Večer jsem se těšila na dobrovolníky, kteří mi s rozzářenýma očima vykládali, co dělali, i když je všechno bolí. Pro mě ADRA brigáda nebyla jen pomocí na pravém místě, ale společenství lidí, kteří věnují svůj čas druhým, smějí se spolu.
I když jsem ze všeho byla neskutečně unavená, uvnitř jsem měla úsměv, který tam zůstává. Protože jsem poznala lidi, kteří si nenechávají věci pro sebe, ale jsou ochotni sloužit druhým - jak říká matka Tereza, aplikovat lásku v praxi.
Danka Klodová
Je pro mě vyčerpávající celý akademický rok přemýšlet nad zisky, zkoumat výnosnost a zvažovat, zda je člověk za svou práci dostatečně ohodnocen. A tak jsem ráda přijala nabídku, podílet se na nezištné pomoci a to hlavně tam, kde je potřeba, kde si ji lidé váží a kde vidím hmatatelný výsledek. Spolu se skupinkou stejně nadšených dobrovolníků jsme svůj pracovní čas trávili v Domově sv. Markéty.
Čím více jsem zde pobývala, tím více jsem si uvědomovala důležitost této sociální služby. Vnímala jsem vztahy mezi obyvateli a také si povšimla nepříznivosti “rodinného“ prostředí, ve kterém děti vyrůstají. Vzbuzuje to stále ve mně soucit, lásku a motivaci jim pomoci žít lepší život, než který prozatím znají.
Kromě her a zábavy jsme si vzájemně vybudovali kamarádské vztahy. Bylo příjemné vnímat, že lásku, kterou jsme se jim snažili předat, jsme mohli sami ve dvojnásobném množství přijímat. Pociťovali jsme vděčnost za každý úsměv, vlídné slovo i pochvalu. Děti si povšimly naší práce a přišly nám samy od sebe pomoci. Do programu se zapojovaly s ohromným nadšením, užívaly si pozornosti a každý den se ujišťovaly, že přijdeme znovu. Chvíle s nimi mne nabíjely novou energií, uvědomila jsem si důležitost společenství, optimismu a oproštění se od předsudků. Jakoby se vrátil čas a já byla stejně stará jako oni, řádila jako oni, užívala si bezstarostnosti jako oni. Zdá se, že mne obohatily více, než já je.
ADRA brigádu bych shrnula ve spojení: šťastné okamžiky, nová přátelství, pocit sounáležitosti, radost, zábava a současně smysluplně strávený čas. Přiřadit mu hodnotu není moudré. Celá akce by tím ztratila své kouzlo, které mě vábí účastnit se další rok znovu!
Kateřina Naňáková
ADRA brigáda se pro mě stala už každoroční záležitostí. Díky ní můžu nejenom pomoct tam, kde to potřebují, ale také se podívat, jak to funguje v různých zařízeních soc. péče – v Klokánku, hospici nebo třeba, jako tento rok, v azylovém domě pro matky s dětmi. V každém z nich jsem se nám dostalo vřelého přijetí. Na ADŘE jsem se navíc setkala s úžasnými lidmi. S některými se na brigádě vídáme každý rok, některé jsem poznala letos poprvé. Myslím, že ADRA brigáda je velice obohacující zkušenost a že stojí zato věnovat alespoň jeden týden prázdnin dobrovolnictví, kdy za práci nic neočekáváme, ale přitom toho tolik dostáváme. Určitě bych ji všem doporučila!
