
Reportáž z červnové SB
Někteří z nás úspěšně ukončili další úsek studentského života, další mají některé zkoušky teprve před sedou. Proto více než třicítka zaplněných židlí byla v úterý večer milým překvapením. Zkouškové období je v mnohém podobné našim životům, životům věřících lidí. Pravidelná společná bohoslužba uprostřed náročného týdne myslím dává možnost odpoutat se od povinností a načerpat sílu.
Sešli jsme se, zpívali, byli informováni o aktivitách INRIroad, slyšeli zamyšlení s podtitulem: “Bojuj za vítěze.” a končili jsme v METRO čajovně u jídla a rozhovorů. A končili jsme několik hodin.
Pozvali jsme Radka Dubického, který si pro své zamyšlení vybral téma vyzývající k našemu aktivnímu životu i přemýšlení. Zamyšlení bylo osobní, protože jinak to ani nejde. Pokud přicházíme na bohoslužby a před Pána Boha, nemá smysl si na něco hrát. Pán Bůh nás zná a jedná podobně jako otec, který dá svému synu svobodu žít podle svého, ale pak s láskou čeká, jestli se vrátí a přijímá ho zpět (podobenství o marnostratném synu, najdeš v Bibli). V jedné písni zpíváme slova: “Ježíš je vítěz, ó, haleluja, haleluja, Pána chval…” a právě za Ježíše bychom měli bojovat. Bojovat tím, že se budeme modlit, studovat Bibli, přemýšlet nad naším životem, učit se z Ježíšova příkladu. Děláme chyby, máme slabosti? S tím se počítá a situace má řešení. Máme to odevzdat Pánu Bohu a nechat se vést. Jednoduché napsat, často náročnější žít.
Pokud se nacházíme uprostřed “boje dobra se zlem”, nemůžeme říct, že se nás to vůbec netýká. A pokud se postavíme na stranu Ježíše, logicky budeme chtít budovat silnější vztah s Ním. Zvítězil a dává nabídku, abychom se vrátili na stranu vítěze. Možná se ještě zapotíme, budeme se muset hodně učit a projít přes nějaké úkoly, ale přijde čas zvednout ruce a přijde chvíle "nekonečných prázdnin" bez zkoušek, únavy, termínů...
Honza R.